Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fanatická vražda

10. 05. 2015 8:20:46
Zcela nepochopitelná vražda ruského válečného zajatce na konci druhé světové války připomněl nově odhalený památník nedaleko Dolního Žandova.

Píše se rok 1945 a američtí vojáci 27 dubna osvobozují západočeský Cheb. V nedalekém velkostatku Manský dvůr, který byl ač neoprávněně zabavený vůdcem Sudetoněmecké strany Konrádem Henleinem, ještě pracují váleční zajatci, kteří jsou sem přiváženi z blízkého zajateckého tábora v Dolním Žandově.

Konec hrůzovlády se s postupující osvobozeneckou armádou nezadržitelně blížil a s velkým očekáváním se přibližoval tolik očekávaný mír i pro zajatce na Manském dvoře. Ne všichni se ho však dočkali... 1.května 1945 došlo na dvoře velkostatku k vraždě ruského zajatce, který byl usmrcen proto, že z hladu ukradl bulvu tuřínu ( kořenová zelenina, krmná plodina )

Dne 1.5.2015 byl po sedmdesáti letech od této tragické události odhalen sloupový památník, před kterým je umístěn menší kámen s vytesanými nápisy informujícími o tom, co se zde přihodilo. Toto pietní místo se rozhodl vytvořit na vlastní náklady nynější majitel Manského dvora Ing. Marek Babuška CSc spolu s regionálním historikem a publicistou Zdeňkem Buchtelem, který tuto tragédii dále přiblížil :

Za tragické události na žandovsku byli 15.7.1945 zatčeni četník Antonín Franz z Dolního Žandova a listonoš Julius Kreibich (41) z Vysoké. Franz sloužil u četnictva od roku 1941, nastoupil na toto místo v Žandově v květnu 1944. Původním povoláním byl košíkář. Do Sudetoněmecké strany (SdP) vstoupil v roce 1937. Po záboru pohraničí byl převeden do NSDAP. Kreibich byl o poznání agilnější, v Henleinově straně byl od roku 1935 a i on skončil jako organizovaný nacista. Od roku 1939 byl členem SA, kde měl nízkou hodnost obersturmmanna a byl také blokovým vedoucím místní organizace Nacionálně socialistické péče o blaho lidu (NSV), dále byl velitelem zdejšího volksšturmu. Z hlediska retribučního dekretu to nebylo nikterak trestné, ale v celém případě to sehrálo důležitou roli. Podle výpovědi starosty Karla Eckerta byl zde na konci války zastřelen za loupež "neznámým německým vojákem" (Kreibichem a to 1.května - SOA Cheb) ruský válečný zajatec. V tomto případě měla cena lidského života hodnotu jedné bulvy tuřínu, kterou nešťastník odcizil.

Kreibich s Franzem měli také společný zločin, když někdy v dubnu 1945 (zajímavé je, že si nikdo při podobných otřesných činech při vyšetřování nepamatoval přesné datum), našli v jedné z místních stodol (i tohle mohlo být na Manském dvoře) ukrytého dalšího ruského válečného zajatce. Nemohl chodit, měl oteklé nohy, věkem se pohyboval kolem čtyřicítky. V jeho úkrytu byla zabitá slepice a pár syrových brambor. Kreibich a Franz se ani neobtěžovali, aby neznámého cizince identifikovali. Nešťastníka vytáhli ze slámy a Franz ho z bezprostřední blízkosti zastřelil. Na svoji obranu u soudu uváděl, že se tak stalo na příkaz velitele volksšturmu Kreibicha. Ten toto obvinění při vzájemné konfrontaci odmítal. Mrtvé tělo pohřbili v mělkém hrobě poblíže stohu. Případ byl svědecky prokázán Fritzem Kleinertem, uprchlíkem ze Slezska, který z místa vražedného činu odháněl zvědavé děti. Dále zdejším sedlákem Janem Purlem, který pomáhal kopat hrob, a starostou Eckertem.

Obžalovaní stanuli 14. března 1946 před senátem dr.Lišky, který je oba odsoudil k trestu smrti. Rozsudek byl ještě téhož dne vykonán na malém nádvoří chebského soudu. Jako první šel na smrt Franz. Oba po sobě zanechali dopisy na rozloučenou, které nebyly odeslány. V jednom z nich se děkuje Eckertovi a Purlemu, zakončuje regionální historik Zdeněk Buchtele.

Za zmínku ještě stojí, že boží muka, která byla použita jako památník této tragické události, pochází ze zaniklé obce Vranov na Sokolovsku. Tato boží muka měl Zdeněk Buchtele na své zahradě celých dvacet let. Ještě nedávno prohlašoval, že až bude nějaká vhodná příležitost, tak tento sloup bude někam vhodně umístěn. Nyní jeho čas přišel. Stojí vedle brány severního nádvoří Manského dvora a pietně připomíná zbytečnou smrt jednoho válečného zajatce, který se tak radoval nad přicházející svobodou...

(Jiří Adámek)
(Jiří Adámek)
(Jiří Adámek)
(Jiří Adámek)
(Jiří Adámek)
(Jiří Adámek)
(Jiří Adámek)

Autor: Jiří Adámek | neděle 10.5.2015 8:20 | karma článku: 19.50 | přečteno: 753x

Další články blogera

Jiří Adámek

Zkušenost s autobazarem

Není autobazar jako autobazar. Většina provozovatelů autobazarů se snaží nalákat kupující na různé slevy, příznivé ceny a různé služby okolo koupě ojetého vozu.

18.4.2017 v 22:42 | Karma článku: 21.12 | Přečteno: 1157 | Diskuse

Jiří Adámek

Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje. Pohled z druhé strany

Pracovníci zdravotnické záchranné služby v mnohých případech berou svoje zaměstnání jako poslání. Negativní zkušeností se však může celkově uznávaný pohled na toto odvětví u některých jedinců zcela obrátit.

12.4.2017 v 21:28 | Karma článku: 12.91 | Přečteno: 367 | Diskuse

Jiří Adámek

Mariánské Lázně, výletní kavárna Nimrod ( pan Zavázal by se musel v hrobě obrátit )

Je tomu právě deset let, kdy byla uzavřena věhlasná výletní kavárna Nimrod. Osud této malebné stavby na úpatí Slavkovského lesa je zpečetěn a její sláva je nenávratně pryč.

7.4.2016 v 17:19 | Karma článku: 15.78 | Přečteno: 1415 | Diskuse

Jiří Adámek

Výprava a průzkum lokality zvané Popravčí louka

Hluboko ve Slavkovském lese, v pomyslném trojúhelníku Nimrod - Strážiště – Popravčí louka, se od dávných věků mají vyskytovat podivuhodné anomální jevy, které děsily také původní obyvatele obce Prameny i okolních obcí.

26.8.2015 v 0:00 | Karma článku: 13.59 | Přečteno: 1334 | Diskuse

Další články z rubriky Občanské aktivity

Vašek Peričevič

Petr Kramný vinen či nevinen IV.

Další díl z volného pokračování trestní věci Petra Kramného. Dnes se budu zabývat tzv. rozšířenou sebevraždou", kterou chtěl Petr Kramný spáchat s poukazem na to, jak lze k takovému závěru dospět, a jak jej lze prokázat.

16.8.2017 v 14:58 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 838 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Na účet pro kostel v Gutech už přišly statisíce- zpráva dne

Zcela jistě potřebuje společnost jisté duchovní stánky.Máme ale vůbec odvahu stavět duchovní stánky pro 21.století ? V dnešní histerii proti muslimům, židům a křesťanům,kteří nejsou ti "správní" o tom velmi pochybuji.

16.8.2017 v 12:16 | Karma článku: 10.53 | Přečteno: 637 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Čím nám vlastně hrozí Korea ?

Severní Korea je samozřejmě exotický režim. Uctívání svých vůdců nemá ve světě obdoby. Porovnat to lze možná se Saúdskou Arábií nebo s nějakými vůdci v Africe. Tady to těžko chápeme a zvláště když nás propaganda zahlcuje zprávami.

15.8.2017 v 21:05 | Karma článku: 24.19 | Přečteno: 1177 | Diskuse

Milada Šnajdrová

Kde se bere ta nenávist vůči neziskovkám

"Neziskovky jsou zlo". "Nedat jim ani korunu ze státního." "Všechny zrušit." Jednoduchá hesla, nepodložená argumenty, rezonují určitou částí společnosti.

15.8.2017 v 12:30 | Karma článku: 19.74 | Přečteno: 1841 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Má privátní zdravotnictví obecně nějaký vyšší smysl ?

Určité skupiny investorů tvrdí pořád nesmyslné a nepodložené poučky o tom, že stát je ten nejhorší investor i provozovatel.Stát jsou přeci jen lidé.To platí jen z toho pohledu,že se krade ze státního jednodušeji než z privátního.

14.8.2017 v 13:26 | Karma článku: 7.19 | Přečteno: 338 | Diskuse
Počet článků 6 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1590

Posledních 10 let se věnuji profesionální činnosti v oblasti audiovizuálních děl, jako kameraman, střihač a částečně 3D grafik, zejména zpravodajství a dokumentárních filmů. www.advrecord.cz

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.