Jiří Adámek

Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje. Pohled z druhé strany

12. 04. 2017 21:28:14
Pracovníci zdravotnické záchranné služby v mnohých případech berou svoje zaměstnání jako poslání. Negativní zkušeností se však může celkově uznávaný pohled na toto odvětví u některých jedinců zcela obrátit.

O záchranné službě obecně se toho napsalo již mnoho, vesměs v pozitivním slova smyslu. V poslední době se však také objevují individuální případy, kdy jsou pracovníci záchranné služby fyzicky napadeni, převážně z řad agresivních občanů pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. I nezúčastněnému člověku se musí takovéto jednání příčit s myšlenkou o záchranářích, kteří se obětují, aby pomohli člověku v nouzi a ještě jsou za to atakováni. Jsou však známy i takové případy, kdy pracovníci záchranné služby jsou vůči pacientovi v postoji poněkud nestardantním. Jeden z takových případů se stal počátkem letošního roku v Mariánských Lázních.

Počátkem února roku 2017 jsem ve večerních hodinách osobně volal tísňovou linku 155, přičemž jsem operátorovi popsal zdravotní problémy paní Lenky, která měla od ranních hodin potíže se silnou bolestivostí v oblasti žaludku, která se navíc stupňovala, průjmem a zvracením s příměsí žlutě zabarvené tekutiny.

Operátor vyhodnotil popsanou situaci tím způsobem, že na místo určení vyslal vůz RZP s dvoučlennou posádkou ve složení zdravotnický záchranář a řidič – záchranář, tedy výjezd bez lékaře. Příjezd RZP byl poměrně rychlý, odhaduji maximálně do deseti minut.

Zdravotníci se pacientky dotazovali na vzniklé zdravotní komplikace, kdy jim bylo řečeno de-facto to samé, co jsem popisoval operátorovi, tedy bolesti, nevolnost, průjem, zvracení. Zdravotnický záchranář – Jitka – pacientce sdělila, že ji budou muset odvézt do nemocnice Cheb s čímž tedy pacientka, ač ne moc s nadšením, souhlasila. V tomto okamžiku se ozval řidič – záchranář – Luboš - , kdy přistoupil blíže k pacientce a zvýšeným hlasem až křikem spustil: „Víte co? Já Vám něco řeknu: Neserte mě, nic Vám není!“ Nad tímto se kupodivu nepozastavil druhý zdravotnický záchranář – Jitka - . Ta se naopak snažila z pacientky dostat ještě nějaké další informace ohledně zdravotních komplikací, aby se tak snáze identifikoval původ vzniklých potíží.

Zatímco zdravotnický záchranář – Jitka – z průvodních projevů pacientky nabyla podezření, že by se mohlo jednat o žlučníkový záchvat a to vzhledem ke žlutě zabarvené tekutině při zvracení. V tom do toho vstoupil opět řidič – záchranář – Luboš-, který nejdříve prohodil, že u záchranné služby pracuje již pětatřicet let, následně znovu verbálně udeřil na pacientku, stejným způsobem, jako před malou chvílí: „Neserte mě, nic Vám není!“ Poněkud cholerický Luboš pokračoval ve svém neurvalém projevu dále. „Chcete tedy odvézt do Chebu? Dobře si to rozmyslete, já Vás tam tedy odvezu, ale zpátky půjdete pěšky, já ze sebe nenechám dělat debila.“

Poté Luboš odešel do vozu RZP, přičemž ještě stačil směrem k pacientce prohodit, že si má sbalit věci.

Pacientka ovšem po tomto zcela neprofesionálním výstupu pracovníka záchranné služby s pětatřicetiletou praxí, odmítala s takovým člověkem kamkoli odjet. Co je ovšem poněkud zarážející, že druhý člen posádky RZP se nad hulvátským chováním vůči pacientovi vůbec nepozastavil, natož aby ho nějakým způsobem od tohoto jednání zastavil. Po krátkém rozhovoru s druhým zdravotnickým záchranářem – Jitkou – nakonec pacientka odvoz do chebské nemocnice svolila. Poněkud už vychladlý zdravotnický řidič- záchranář – Luboš – ve svém, již mírnějším projevu, dokola opakoval frázi o tom, že ze sebe „debila“ dělat nenechá.

Pacientku po odvozu RZP převzala ve večerních hodinách nemocnice Cheb. Lékařská diagnóza u této pacientky zněla: Akutní zánět žaludku s hospitalizací. To je ovšem v naprostém rozporu s Lubošovým „určením diagnózy“, která zněla - „Neserte mě, nic Vám není!“...

Autor: Jiří Adámek | karma: 14.68 | přečteno: 433 ×
Poslední články autora