Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výprava a průzkum lokality zvané Popravčí louka

26. 08. 2015 0:00:00
Hluboko ve Slavkovském lese, v pomyslném trojúhelníku Nimrod - Strážiště – Popravčí louka, se od dávných věků mají vyskytovat podivuhodné anomální jevy, které děsily také původní obyvatele obce Prameny i okolních obcí.

Oblast Slavkovského, dříve Císařského lesa patří bezesporu do jedné z nejkrásnějších lokalit přírodních rezervací v České republice. Ačkoli je tato oblast hojně probádána, přece jenom existují místa, která doposud zůstávají zahalena rouškou tajemství. A to tajemstvím takovém, že z toho mnohdy doslova běhá mráz po zádech. A právě z důvodu poodhalit tuto roušku tajemství jsme se rozhodli, že danou oblast prozkoumáme a pokusíme se dohledat všechny možné informace. Na základě doporučení mariánskolázeňského publicisty Zdeňka B. jsme se ale nejdříve vydali za kronikářem z obce Prameny, panem Jaroslavem B., od kterého jsme se dozvěděli několik dalších zajímavých informací.

S kronikářem Jaroslavem B. vyrážíme v Pramenech do místní hospůdky. Při dobrém žejdlíku piva začíná Jaroslav hovořit nejdříve o obci, až se dostane k místu s názvem přímo děsivým. Popravčí louka. Tento název má údajně sahat až do šestnáctého století, ale přesný důvod pro takovýto název znám není. Existuje však několik hypotéz, jak, kdy a proč by mohl tento název vzniknout. Nejrozšířenější hypotéza k názvu místa se váže k jakési ženě, která tady měla usmrtit svoje dítě.

Od této doby se prý této lokalitě začalo říkat „Vražedná louka“, německy "Mordschlägerin Wiese“.

Jaroslav dále rozvádí, že se tomuto místu také kdysi říkalo „U kanónu“ , že by to mělo mít souvislost s někdejším ležením švédských vojsk, která se v oblasti také nacházela. To, že se na tomto místě vyskytují zvukové a vizuální anomálie, Jaroslav dokládá tvrzením několika zdejších obyvatel, kteří nezávisle na sobě tvrdili, že se na krátký okamžik setkali s průvodem středověkých vojáků, kteří se vynořili u lesa a následně se rozplynuli. Jaroslav také hovoří o starodávném kočáru, který táhne kůň bez jezdce. Ten se má v této oblasti zjevovat také hojně a ještě se k němu vrátíme.

Mezitím stáčí Jaroslav hovor k místu, kterému se říká „U obrázku“ a „U křížku“. Pozdní odpoledne se přehouplo v podvečer a místní kronikář pokračuje ve svém vyprávění.

Původní obyvatelé obce Prameny se z nedostatku dopravního spojení s okolním světem vydávali přes hluboké lesy do devíti kilometrů vzdálených Mariánských Lázní, kolem místa, kterému se od nepaměti říkalo „U křížku“. Toto místo se nachází nedaleko „Strážiště“ nebo také „Ringvalu“ . Toto „Strážiště“ zřejmě sloužilo k ochraně bývalé obchodní stezky, po které putovali hlavně obchodníci s nejrůznějším zbožím, na které měli spadeno lapkové a loupežníci po celé její trase.

Do dnešní doby tak můžeme spatřit snad původní pomníček s křížkem, který stojí u cesty směrem z Mariánských Lázní do Pramenů, právě nedaleko zmiňovaného Strážiště. Kamenný podstavec je opatřen latinským nápisem „ora pro nobis“, což v překladu znamená „oroduj za nás“. Křížek nad tímto podstavcem zřejmě zdobila soška ukřižovaného Krista. Dnes je tento křížek bez sošky a vypadá, že byl někým novodobě rekonstruován. Právě u tohoto pomníčku se měly vyskytovat různé anomální jevy, kdy již staří obyvatelé z Pramenů označili toto místo „kde straší“. I z novodobých zpráv můžeme registrovat, že oblast kolem křížku provázejí světelné úkazy s působením jakési neznámé síly, která se má v nepravidelných intervalech projevovat hlavně na projíždějících automobilech.

Dalším zajímavým místem je i lokalita, které se zapomenutě říká „U obrázku“. Je to vlastně místo, které je označeno cedulkou „Pod Popravčí loukou“ a kde se křižuje několik lesních cest, dále přibližuje kronikář Jaroslav. Žádný obrázek se však již v dané lokalitě nevyskytuje a s největší pravděpodobností sem zde byl obraz v podobě nějakého svatého umístěn z důvodu jakéhosi neštěstí, které se zde mělo udát, nebo právě pro výskyt anomálních jevů, které se vyskytují u nedalekého místa s názvem „Popravčí louka“, až do dnešní doby. Oblast „U obrázku“ mohla být pojmenována i podle kaple, která zde kdysi stávala a která je znázorňována ještě v mapách z 19. století. Samostatnou kapitolou je stavba výletní kavárny Nimrod ve které se taktéž mají vyskytovat nejrůznější anomálie v podobě akustických a vizuálních projevů. Tento objekt však leží mimo teritorium kronikářova působení, takže se od něj nedozvídáme již nic nového. Jen to, co je obecně známo. Venku se již poněkud setmělo a mého kolegu Martina B. nenapadlo nic jiného než se na tajemné místo s názvem Popravčí louka, ještě téhož večera vydat. Jaroslav proti tomu nic nenamítal, dokonce s tím i nadšeně souhlasil, takže mi nic jiného nezbývalo, než se na místo s výskytem anomálních jevů s nimi vydat také, ačkoli se již dalo tušit, že se zanedlouho setmí úplně. No což, nyní jsme měli možnost přesně lokalizovat tak tajemné místo, že jsem proti tomu ani nijak zvlášť neprotestoval.

K místu určení přijíždíme kolem 21.30. hodiny a auto odstavujeme na nevelké parkoviště s tím, že půjdeme lesní cestou, až na místo již pěšky. Po asi jednom a půl kilometru přicházíme již skoro za tmy k prudkému, levotočivému lomu lesní cesty a de-facto jsme došli na místo. Jaroslav dále upřesňuje, že se přesné místo „Popravčí louka“ nachází ještě asi sto metrů hlouběji do lesa, ale již mimo cestu. Vzhledem k pokročilé tmě souhlasně usuzujeme, že se bude lepší již vrátit k autu, protože s sebou ani nemáme nějaké svítilny. Pro tuto chvíli je ale nejdůležitější, že jsme přesné místo Popravčí louky lokalizovali za pomoci kronikáře Jaroslava B., alespoň tímto způsobem. Jardu odvážíme zpět do Pramenů, poděkujeme, rozloučíme se sním a odjíždíme zpět do Mariánských Lázní. Cestou míjíme pomníček s nápisem „ora pro nobis“ a bývalou výletní kavárnu Nimrod.

Zhruba za týden vyrážíme na průzkum znovu. Jenom s tím rozdílem, že jdeme za denního světla a od místa zvaného „U křížku“, nedaleko zmiňovaného ringvalu, tedy jdeme z opačné strany, než jsme šli s kronikářem Jaroslavem. Kráčíme místem, kudy vedla zemská obchodní stezka Via Regia, zakrátko míjíme ringval a mírným stoupáním pokračujeme směrem k místu s názvem „U obrázku“, kam dorážíme asi za tři čtvrtě hodiny. Na místě samotném, které není ničím výjimečné, se na chvilku zastavujeme a pořizujeme několik fotografií. Po nějakém náznaku stavby památníku nebo Božích muk, zde není ani památky. Snad vyhořelá hřbitovní svíčka položená na pařezu by mohla naznačovat, že by se mohlo jednat o místo, kde by drobná sakrální architektura stávala. Od rozcestníku s nápisem „Pod Popravčí loukou“ pokračujeme dále směrem cestou na Mýtský rybník.

Asi po pěti stech metrech přicházíme do míst, kam jsme přišli s kronikářem Jaroslavem, ovšem z opačné strany. Nyní můžeme bez větších problémů vstoupit do lesa a lokalizovat místo s tak temným názvem „Popravčí louka“. Od kronikáře Jaroslava jsme si pamatovali, že se má louka nacházet asi sto metrů za prudkým ohybem cesty, přičemž orientačním bodem má být polorozbořený myslivecký posed v lese. Průzkum jsme započali tak nějak „zeširoka“, protože jsme do lesa vstoupili blízko oblasti NPR Tajga v Kladských rašelinách. Podle členitosti terénu jsme usoudili, že zde ani kdysi žádná louka být nemohla, proto jsme se stočili zpět, kam nás směroval kronikář Jaroslav, až jsme přišli k místu s podivně rostlým stromem, kde jsme začali tušit, že se již nacházíme v blízkosti Popravčí louky. Od tohoto stromu již nebyl problém najít chatrný myslivecký posed, před kterým se naskytl pohled na planinu, a již s určitostí jsme mohli konstatovat, že jsme v prostoru Popravčí louky, kde pořizujeme další fotografie.

Popravčí louka se novodobě „proslavila“ dvěma příběhy skautského oddílu, který absolvoval někdy v polovině osmdesátých let noční pochod, právě kolem lokality Popravčí louky. Asi třináctičlenný oddíl se k vůli odpočinku zastavuje v místech prudkého ohybu lesní cesty, právě v těsném sousedství s Popravčí loukou. Dle výpovědi vedoucího skautského oddílu se mělo náhle vyjasnit a svítit měsíc. Snad shodou okolností to bylo o půlnoci, v pátek 13., navíc to měl být Velký pátek. Z prostorů od Popravčí louky se měly náhle ozývat podivné zvuky, ze kterých se dalo určit, že se jedná o prolínání několika hlasů, kdy bylo slyšet volání, smích, křik a pláč. Z tohoto důvodu se oddíl pokouší opakovaně přicházet na stejné místo a ve stejný čas – na Velký pátek. Důvod byl víc než prostý. Opětovně pozorovat, zda se tento jev nebude opakovat znova. To se povede až v roce 1993.

Stejné místo, stejný čas, stejný skautský oddíl, stejně vyjasněná obloha se svítícím měsícem.

Tajuplné hlasy se ozývají znovu, jednomu mladému skautovi se dělá špatně a je posílán z tohoto místa se dvěma stejně starými skauty, směrem zpět k obci Prameny. Zbytek oddílu se v zápětí vydává za nimi, když se ti tři náhle vracejí a začínají popisovat, jak se před nimi zjevil starý pohřební vůz tažený koněm, a který se pohyboval několik centimetrů nad zemí. Tento jev však měli zaznamenat pouze dva, třetí neviděl nic.

K místu se údajně váže i další událost, která by mohla být jakýmsi spouštěčem anomálních jevů.

V tomto kraji se na konci druhé světové války křižovaly tzv. „pochody smrti“, kdy příslušníci SS hnali vězně z jednoho koncentračního tábora do druhého. A právě v místě Popravčí louky mělo dle nepodložených zpráv dojít k zastřelení několika vězňů při pochodu z koncentračního tábora Svatava. To se ale prozatím prokázat nepodařilo.

Podle dalších nepodložených zpráv se v lokalitě Popravčí louky mají vyskytovat zvukové anomálie, kdy jsou slyšet zřetelné německé hlasy a nářek, což by mohlo nasvědčovat tomu, že se zde něco zlého ke konci války, skutečně přihodilo. Zajímavé také je, že jsem se setkal se svědky, kteří tvrdili, že ke zjevení pohřebního vozu došlo i za bílého dne. K tomuto zjevení tedy nemusí docházet jen v případě nějakého mystického data, za tmy a při svitu měsíčního jasu. Podle všeho došlo v této lokalitě k několika tragickým činům v různých časových intervalech( švédská vojska, matka vražednice, poprava vězňů přísl. SS atd.). Nicméně v pátrání po objasnění budeme pokračovat dál, již nyní jsme dostali nějaké další informace, které by mohli vést k dalšímu poodhalení lokality se strašidelným názvem Popravčí louka.

Autor: Jiří Adámek | středa 26.8.2015 0:00 | karma článku: 13.59 | přečteno: 1434x

Další články blogera

Jiří Adámek

Zkušenost s autobazarem

Není autobazar jako autobazar. Většina provozovatelů autobazarů se snaží nalákat kupující na různé slevy, příznivé ceny a různé služby okolo koupě ojetého vozu.

18.4.2017 v 22:42 | Karma článku: 21.12 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Jiří Adámek

Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje. Pohled z druhé strany

Pracovníci zdravotnické záchranné služby v mnohých případech berou svoje zaměstnání jako poslání. Negativní zkušeností se však může celkově uznávaný pohled na toto odvětví u některých jedinců zcela obrátit.

12.4.2017 v 21:28 | Karma článku: 12.91 | Přečteno: 371 | Diskuse

Jiří Adámek

Mariánské Lázně, výletní kavárna Nimrod ( pan Zavázal by se musel v hrobě obrátit )

Je tomu právě deset let, kdy byla uzavřena věhlasná výletní kavárna Nimrod. Osud této malebné stavby na úpatí Slavkovského lesa je zpečetěn a její sláva je nenávratně pryč.

7.4.2016 v 17:19 | Karma článku: 16.34 | Přečteno: 1564 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Marek Valiček

Radost jen tak. Třeba na gumě.

"...tak jsem koupila takovej ten balonek na gumě, pastelky a rumový pralinky, zabalila, odnesla na poštu a snad to vyjde."

19.10.2017 v 13:01 | Karma článku: 20.94 | Přečteno: 438 | Diskuse

Jana Slaninová

Domácí recepis proti bolesti hlavy

Jsou dny, kdy vás bolí hlava. Přes den se na lidi vrhají informace jako hladové lišky na králíčky. A v důsledku se hlava brání bolestí a nebo pnutím. A co ji prostě vypnout? Alespoň na chvíli.

19.10.2017 v 12:01 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 176 | Diskuse

Bedřich Marjanko

Malé předvolební zamyšlení

Naše vlast opět žije volbami. Politici se navzájem osočují, podávají žaloby, a hlavně slibují vše možné i mnohdy nemožné. I zdejší blogy se většinou zabívají tímto tématem, což pochopitelné. Dovolím si k tomu i já napsat pár řádků

19.10.2017 v 11:01 | Karma článku: 17.92 | Přečteno: 391 | Diskuse

Vladimír Aim

Zase osudová kampaň - a zas mám pocit, že jsem za blbce

Česká volební kampaň je svérázně nudná; opakují se patetické výkřiky o „osudovosti“ (jako vždy), znovu kandidují strany a osoby nehodící se ani na ponocné a opět slyšíme jen o něco o zemských škůdcích a nesvéprávné konkurenci.

19.10.2017 v 10:19 | Karma článku: 14.13 | Přečteno: 306 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak napsat úspěšný blog

Tajemství úspěšnosti blogera tkví ve správném výběru vhodné fotografie. Přiznám se, že na to jsem nepřišla sama, poradila mi to jedna zdejší blogerka. A já blázen myslela, že tu jde především o psaní, asi jsem se mýlila.

19.10.2017 v 9:14 | Karma článku: 10.03 | Přečteno: 342 | Diskuse
Počet článků 6 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1639

Posledních 10 let se věnuji profesionální činnosti v oblasti audiovizuálních děl, jako kameraman, střihač a částečně 3D grafik, zejména zpravodajství a dokumentárních filmů. www.advrecord.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.